Fotografa Libora Teplého přivedl do Vily Tugendhat jeho zájem o výtvarné umění, architekturu a filozofii již záhy po jejím zpřístupnění veřejnosti začátkem devadesátých let dvacátého století. Od té doby jen s malými pauzami Vilu Tugendhat stále fotografuje. Jeho fotografie byly postupně použity ve třech reprezentativních fotografických publikacích o Vile Tugendhat a v množství dalších tiskovin. Ve své fotografické tvorbě posledních let se Libor Teplý zaměřuje na filozofické aspekty Vily Tugendhat, které spatřuje především v hledání harmonie vztahu člověka a techniky, přírody a civilizace a nachází zde i paralely na odkaz principů některých sakrálních staveb. Jedním za základních filozofických podnětů pro architekta Ludwiga Mies van der Rohe při přípravě projektu Vily Tugendhat byly myšlenky jeho současníka, filozofa a teologa Romana Guardiniho, obsažené především v jeho knize Technika a člověk. Dopisy od Comského jezera. Tato kniha je inspiračním zdrojem i pro Libora Teplého při jeho práci na souboru fotografií, jehož výběr tvoří reprodukce obsažené ve sloze fotografií.